Třešeň ptačí

Otužilý nenáročný strom upřednostňuje hlubší, živné neutrální půdy na světlejších lokalitách, ale přizpůsobí se velmi širokému spektru podmínek. Vyskytuje se jako součást lesních společenstev i jako solitéra mezi poli. Strom je schopen vydržet lehce vlhčí prostředí i vysloveně výsušnou skeletovitou lokalitu. Stromy se dožívají 200 let, v našich podmínkách však bývají káceny dříve. Kořenový systém je bohatý jak na povrchu, tak rozvětvený do hloubky.

Velmi ceněné načervenalé tmavší dřevo bývá často zpracováváno na dýhy, luxusní nábytek a hodí se na soustružení a všude tam, kde je žádáno tvrdé dřevo výjimečné barvy, jako jsou hudební nástroje, dýhy apod. V lesnictví bývá v našich podmínkách vysazována vzácně, spíše tvoří přirozený nálet v blízkosti urbánního prostředí.

Sadovnické využití je velmi široké. Jde o strom často vysazovaný jako ovocnina i okrasná rostlina jak v zahradách a parcích, tak v extravilánu. V plané formě slouží především jako nezastupitelná podnož, ale vyskytují se i okrasné formy pěstované pro plné květy, stromy různého vzrůstu nebo habitu. Často bývají však využívány i ovocné odrůdy poskytující jarní efekt kvetení, letní efekt plodu a podzimní efekt barevného listí v odstínech od jasně žluté po temně karmínovou.

V sadařství a ovocnictví jde o nezastupitelnou skupinu různých odrůd, které dokáží přinášet plody v cca 7 – 8 tzv. třešňových týdnech od poloviny června po počátek srpna. Oblíbené byly třešně nejpozději od středověku, kdy začaly být podchycovány jejich přirozeně vznikající odrůdy. Plody (peckovice) jsou dobrým zdrojem vitamínů, z minerálů jsou doporučovány jako zdroj železa, vápníku, hořčíku, jódu, zinku a draslíku.

Využití nachází takřka každá část, která na třešni je. Vedle zmíněného dřeva a ovoce jde o důležitou včelařskou rostlinu, významnou pionýrskou dřevinu, tam, kam dosáhnou býložravci i pastevní dřevinu. I pecky mají specifické využití jako masážní a teplodržný prostředek. Kořeny sloužily k řezbářské výrobě dýmek, odlupčivá kůra jako podpalový materiál. V starších dobách byla třešeň symbolem plodnosti a zdraví.

strom výšky 15 – 30 m, kůra na letorostech oříškově hnědá, později šedohnědá, příčně odlupčivá, listy elipčité, 10 – 15 cm dlouhé, na žilnatině chlupaté, řapík 2 – 3 cm dlouhý s nektárii, čepel listu pilovitá, květy se objevují před olistěním nebo s růstem listů v našich podmínkách v dubnu, ve svazečcích (okolících) po 2 – 6 plody (peckovice) dozrávají v VI. – VII. měsíci červenou až temně červenou barvou ve velikosti 1 - 2 cm, u šlechtěných kultivarů větší, koruna bývá široká až rozkladitá, má-li místo, nízko nasazená