Topol černý

Topoly upřednostňují vlhké až zaplavované biotopy, je možné se s nimi potkat i ve středně suchých lokalitách, kde však trpívají chorobami. Mají hluboké a široké kořenové systémy, a proto jim vyhovuje bohatá, humózní a čerstvě vlhká půda neutrální až mírně zásadité reakce. Potřebují slunné polohy, výjimečně polostín. Při velice rychlém růstu se dožívají zpravidla 150 – 200 let, v ojedinělých případech i více.

Hospodářsky je topol velice významnou rychle rostoucí dřevinou využívanou jak k produkci štěpky k přímému spalování, tak k produkci dřevní hmoty k výrobě překližek, beden a dalších výrobků krátkodobé spotřeby, kde je výhodou lehkost dřeva. V posledních letech doznává ocenění také v nábytkářství zajímavá kresba, zvláště sukovitého dřeva. Vzhledem k tomu, že neobsahuje pryskyřice, využívá se také na některé speciální účely, jako například na obklady v saunách, soustružené nádoby, dřeváky a podobně.

V sadovnictví je topol velice ceněnou meliorační a zpevňující dřevinou. Na březích vodních ploch a toků dokáže rychle a efektivně zabezpečit terén, ve vlhčích místech s ohledem na značnou spotřebu vody minimálně v letních měsících pomáhá jejímu odvodu. V parcích a rozlehlých zahradách vytváří rychlé krytí pro choulostivější druhy. Vysloveně časté je použití kultivaru „Italica“ (vysoká štíhlá koruna) na tvorbu větrolamů a zejména ve Východních Čechách ve 20. století k označování křižovatek hlavních cest.

Velmi bohaté užití míval a má topol v tradičních řemeslech a léčitelství. Vedle dřeva byla kůra používána pro produkci třísla pro zpracování kůží a barvení textilu. Také větve a listí nacházely použití, a to coby krmivo pro dobytek. Na lepkavých pupenech sbírají s oblibou včely propolis a samotné pupeny jsou zpracovávány dodnes na výrobu léčivého oleje. Doporučovány byly a jsou různé obklady a masti na pomoc při dně, epilepsii, mírnění bolestí a otoků, potírání omrzlin i popálenin. Propolis sbíraný zejména z topolových pupenů lze užívat jak vně, tak vnitřně. Doporučován je také na akné či lupénku a další, je však třeba nejprve zjistit, není-li uživatel na propolis alergický.

rychle rostoucí mohutný strom dosahující až 40 m výšky, ve stáří nepravidelné široké koruny, letorosty světle žluté, starší větve a kmen mají borku podélně rozpukanou, šedou až černou, pupeny světle hnědé, lepkavé, až 1,5 cm dlouhé, listy zubatě mírně srdčité až kosočtverečné na dlouhém zploštělém řapíku dosahují délky i šířky 10 cm, dvoudomý druh kvetoucí v jehnědách před olistěním ve III. – IV. měsíci, plodem jsou tobolky obsahující ochmýřená semena roznášená v červnu větrem