Smrk ztepilý

Smrky potřebují pro svůj optimální růst kyselejší vlhčí lokality ve vyšších polohách. Strom koření mělce a široce, živiny tedy potřebuje v povrchových vrstvách půdy. Vyšší polohy jsou pro něj i v podmínkách ČR přirozené nejen z důvodu dostatku vlhkosti, ale také přirozené ochrany před výskytem lýkožrouta smrkového, který v polohách nad 800 m.n.m. nedokáže vytvořit více generací a smrk tak jeho žíru dokáže odolávat.

V ČR je smrk nejběžnějším lesnicky pěstovaným stromem, jehož hromadné vysazování započalo již v polovině 18. století. Ceněn je pro rychlý růst kvalitního, dobře opracovatelného, jakkoli měkkého dřeva, které se značně liší podle lokality pěstování. Vysazovány tak jsou nebo do nedávna byly rozlehlé porosty charakteru plantážních monokultur, což přináší periodicky problémy s přemnoženým dřevokazným hmyzem (lýkožrout smrkový), odumíráním vlivem exhalací (Krušné hory 80. let 20. století) a další. Dřevo je využíváno velice široce od stavebnictví, papírenství, chemický průmysl, nábytkářství až po speciální využití při výrobě hudebních nástrojů, šindelů či k otopu. Od poloviny 19. století se přidalo využití smrků také jako dekorační dřevina Vánoc.

V sadovnictví se využívá elegantního růstu koruny ve tvaru kužele prakticky po celém světě. Vzhledem k mohutnosti rostliny je původní druh vysazován především do rozlehlejších parkových realizací, kde dokáže působit jako solitéra, nebo i v zápoji. Zejména výběrem náhodných mutací bylo získáno velké množství nejrůznějších kultivarů, které se liší habitem (hadovité smrky, závojové smrky atd.), vzrůstem (poléhavé, hnízdovité, kulovité a další), nebo barvou jehličí.

Tradiční využití nachází smrkové jehličí také v léčitelství, kdy jsou získávané silice používány při plicních chorobách a revmatismu. Také pryskyřice je velice důležitou surovinou. Tradičně bývala používána pro výrobu smolných loučí, později k destilaci některých chemických látek a olejů. Využívána je také tinktura ze smrkových pupenů. Velice významný je smrk jako včelařská rostlina, kdy je včelami sbírána medovice vylučovaná různými druhy mšic parazitujících na smrcích – produktem je tzv. medovicový či lidově lesní med.

strom dosahující výšky 35 – 40 m se štíhlou válcovitou korunou, v dobrých podmínkách zavětvenou až k zemi, letorosty hnědí, starší větve a borka kmene hnědé až červeno hnědé, listy cca 2 cm dlouhé čtyřhranné jehlice tmavě zelené barvy, květ jednopohlavné šištice, semena v šiškách až 15 cm dlouhých, v mládí zelených až purpurových, při dozrání hnědnoucích, kvete v V. – VI. měsíci, dožívá se 300 let, ale v dobrých podmínkách i déle (Boubínský Král smrků uhynul v roce 1969 ve věku cca 440 let).