Ořešák královský

Ořešáky, jako mnoho jiných dřevin, byly přivezeny na naše území a hojně pěstovány již Římany před cca 2000 lety. V našich podmínkách nachází obvykle vhodné klima (ačkoli někdy jej poškozují pozdní mrazy) a volně se množí jako zplaňující rostlina. Upřednostňuje nižší, teplejší polohy s dostatečně vlhkou, hlubší, humózní půdou zásadité až neutrální reakce. Jde o rychle rostoucí dřevinu dožívající se 150 let až 300 let.

Nejčastěji je ořešák pěstován pro plody – vlašské ořechy, ale tradiční využití poskytovaného dřeva je neméně významné. Jde o středně tvrdé dřevo zajímavé textury i barvy, dobře se obrábí i leští, je snadno zpracovatelné i soustružením. Využíváno je dnes zejména na produkci ceněných dýh, oblíbené však dříve bývalo na intarzie, parkety, ručně vyřezávaný nábytek a další. Zvláštností je využití na výrobu pažeb loveckých zbraní. Oblíbené bývá také pro výrobu uměleckých předmětů a všude tam, kde je žádoucí vytvořit luxusní leštěný dřevěný povrch (automobilový průmysl, výroba lodních interiérů, hotelů atd.).

Sadovnicky se jeho mohutný, rychle rostoucí habitus uplatňuje v parcích a rozlehlých krajinných úpravách, kde poskytuje dominantu, ale i v zapojené výsadbě, tvorbě stromořadí a alejí. S výhodou bývá tradičně využíváno ořešáků všude tam, kde je třeba odpudit hmyz a získat zastíněný odpočinkový prostor. Dodnes se můžeme setkat s ořešáky na dvorech usedlostí nebo u parkových odpočívadel. Sadařský význam je neméně podstatný s ohledem na produkci kvalitních vlašských ořechů s bohatým kulinářským využitím. V podmínkách České republiky se setkáme s ořešákovými plantážemi jen výjimečně, častěji je v mnoha kultivarech vysazován pro samozásobení nebo jako silniční zeleň s produkčním významem. Při použití je nutné vzít v potaz alelopatii ořešáku, tj. nesnášenlivost s jinými druhy.

Tradičně je vedle potravinářství a dřevařství využíváno také léčivých účinků ořešáku. Nejčastěji macerát listů a nezralých plodů je používán jako projímadlo, na potlačování bakteriálních a houbových infekcí, střevních parazitů a další. Neméně významný je pro produkci juglonu, přírodního barviva užívaného po staletí na barvení textilií či vlasů, ale i do opalovacích krémů a potravin.

strom dosahující výšky i 40 m, s řídkou, rozkladitou korunou, letorosty zelenohnědé až hnědé, starší větve šedé až šedočerné, borka kmene podélně rozbrázděná, šedá až černající, pupeny tmavě hnědé až černé, listy lichozpeřené, 3 – 4 jařmé až 40 cm dlouhé, lístky eliptické, až 15 cm dlouhé, koncový lístek někdy výrazně větší, květy se objevují v IV. – V. měsíci s rašením listů, jednopohlavné, větrosnubné, plodem je peckovice s dužnatou slupkou s jedním 4 laločným semenem