Lípa srdčitá

Strom bohatě vysazovaný a užívaný odedávna v kulturní krajině. Jakožto národní strom ČR (údajně od roku 1848) hojně vysazován při nejrůznějších společenských příležitostech. Význam má jak kulturně společenský, tak dřevařský, jako zdroj léčivých látek či v sadovnictví. Upřednostňuje vlhčí, humózní půdy dubohabřin a lužních lokalit, ne však vysloveně podmáčený terén. Na živiny je lípa náročná, ale svým bohatým kořenovým systémem si dokáže zajistit jejich dostatečné množství.

Na našem území se přirozeně lípa vyskytuje jako lesní dřevina. V mnoha oblastech byla využívána při hospodaření pařezováním i jako oklest pro hospodářská zvířata. Proto byla tradičně pěstována v blízkosti sídel. Její růst je rychlý, pročež se využívá v sadovnictví a lesnictví jako meliorační a krycí dřevina. V sadovnictví se hojně vysazuje do parkových a zahradních úprav, pro tvorbu krajinných, vytrvalých prvků, k tvorbě alejí a k zvýraznění významných míst. Vyšlechtěno je množství kultivarů, které mají zakrslý nebo sloupovitý růst vhodný do menších zahrad a jako zajímavost do parků.

Velice důležité je její dřevo, které je měkké, lehké a snadno opracovatelné. Tradičně je hojně zužitkovávané pro řezbářství, výrobu dýh, překližek, speciálního nábytku apod. Zajímavostí je použití k výrobě některých včelařských zařízení (rámečky pláství). Z lip se také získává-- lýko s bohatým následným použitím. Lipové dřevo slouží dále jako surovina pro výrobu aktivovaného dřevěného uhlí, obdoby živočišného uhlí. Vedle uvedeného je používáno také na výrobu špejlí a párátek (tvoří málo třísek) nebo rýsovacích prken (je měkké).

Lípa je také velmi významnou snůškovou rostlinou pro včely, které z ní získávají jak nektar, tak pyl a medovici. Tradiční je také použití v bylinkářství i moderní medicíně. Lipový květ je pro své bohaté obsahové látky doporučován pro léčbu nachlazení, vysokého krevního tlaku, křečí a zánětů. Účinky lipového čaje jsou slizotvorné, což pomáhá při odkašlávání, a snižují horečku. Zajímavostí líp je značná genová rozmanitost způsobující u jednoho stromu časný opad žloutnoucích listů a u vedlejšího stromu udržení listů do silných mrazů v zelené barvě.

strom vejcovité až kulovité koruny 20 – 25 m vysoký, listy srdčité, 4 – 8 cm dlouhé, lysé, v paždích žilek rezavě chloupkaté, květy 1 cm široké, vonné, po 6 – 10 ve vrcholících s palistem - objevují se v červnu, kulovité plody vytrvávají na stromech do předjaří, jdou lehce zmáčknout, borka hladká, později rozbrázděná, dožívá se 700 let, ojediněle i více